HDR je zkratka pro High Dynamic Range. Jde o to, že drtivá většina fotoaparátů pracuje v 8bitovém barevném režimu a dynamický rozsah fotografie je tím omezen. U normálních fotografií budete mít vždy problém se ztrátou detailů buď ve světlých, nebo v tmavých částech scény.
Dynamický rozsah fotografie se dá poměrně snadno zvětšit. V budoucnu se určitě objeví snímače, které budou mít mnohem větší dynamický rozsah, ale již dnes se dá využít jednoho malého „podvodu“. Stačí fotoaparát umístit na stativ a vyfotit stejnou scénu s různými expozicemi. Většinou se mění čas závěrky. Takto vzniklé tři fotografie se následně spojí do jedné HDR fotografie (32bitů) pomocí speciálního softwaru. Použít můžete například Adobe Photoshop, výborný Photomatix od HDRsoft nebo český Zoner Photostudio. Po spojení získáte jeden 32bitový obrázek, který je ale nepoužitelný pro tisk nebo prezentaci na monitoru (pokud náhodou nemáte 32bitový HDR monitor).
Naštěstí všechny zmíněné softwary umí následně převést 32bit obrázek na 16bit nebo 8bit obrázek, který si už na monitoru můžete prohlédnout. Asi nejlepší je právě Photomatix, který má nejlépe propracované převodní algoritmy a dokáže z fotek opravdu vykouzlit úžasné výstupy.
Pomocí HDR je možné vytvořit v podstatě dva druhy fotografie. Prvním je fotografie, která vypadá naprosto přirozeně a na první pohled si většina lidí bude myslet, že je to obyčejná fotografie. Jediný rozdíl bude právě v prokreslení detailů jak v tmavých tak i ve světlých částech. Pomocí HDR jdu ale vytvořit i hodně surrealistické výtvory, které jsou na prvním pohled „umělé“. Při troše vkusu mohou být ale velmi zajímavé a působí dojmem spíše obrazu než fotografie.
